[R] Eurotour - 1. zastávka Německo

10. října 2010 v 19:25 | Lenna |  [R]EPORTY
Tak a je to tady, můj malý report z velké dlouho očekávané první longboardové výpravy po evropských závodech pořádaných IGSA - The International Gravity Sports Association. Nevím, proč jsem se do toho psaní pustila zrovna já, asi protože to pro mě hodně znamenalo a ráda na to vzpomínám, tak se o to s Vámi chci podělit .
Plánování celé Eurotour začalo už někdy v prosinci, kdy se zveřejnil seznam závodů pro rok 2010. Johoo Německo, Francie, Itálie a na závěr ČR. Na každém z nás bylo rozhodnout se, jestli pojede nebo ne. Další důležitá věc byly registrace, které si musí každý hlídat, protože zájem je veliký a míst je málo. Po několika komplikacích jsme se všichni registrovali na všechny závody, uff. Takže jedem!!!
Společná fotka z Alma
Almabtrieb Downhill World Championship 14. - 17.červenec Německo mýma očima
Konečná sestava: Adam Roguljic alias Regulátor - Palba Brno, Majk 666 Velhartický, Michal Černý alias Čutka, Majkl Slivenecký, Jarda Kejř alias Vincenzo - všichni Palba Praha, Lenna Ajtakrajta Salačová - Palba Vrchlabí.

Datum odjezdu bylo stanovené, 13. července, Praha, Zličín. Napakovali jsme věci a sebe do dvou aut značky jaguár a škoda octávia(ve stylu!) a vyrazili směr Hungerszell do Německa. U německých hranic u Kaufu jsme se setkali z další skupinou riderů - Kokesh, Crocan, Joshua a dokonce i Mischo Erban. Na místo jsme přijeli pozdě v noci, rychle postavili stany, vybalili věci, rozloučili jsme se s panem Kejřem, který nás odvezl. Začli jsme se rozkoukávat, kdo kde je. Wauu hele támhle je Scoot, a K-Rimes, Pilloni, Chapman, Evren a další a další, heh. Prošli jsme kemp, pokecali s hvězďákama, zjistili, co a jak zítra a šup spát. Během noci dorazila naše buttboardová posádka - Šéťa, Pokyč a Zoltán. Ve středu nás čekaly freeridové jízdy po celý den.
Trať jsme měli možnost vidět jen na tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=RfSXt9pdino. Veškeré informace týkající se tohoto závodu jsou tu: http://www.almabtrieb-downhill.com/Website/Home.html
Okolo 9hod ranní byl sraz u autobusů, které nás po celou dobu vyvážely nahoru. První vývoz, tzn. první prohlídka trati. Z celého autobusu se ozývalo oh my god, wauu, nice, ty p…Trať vypadala úžasně, několik velkých zatáček, široká čistá silnice, dlouhá prudká sekce, všude balíky, bannery, lavičky pro diváky. Trať je 3,5 km dlouhá, s rychlostí 85 km/h (letos byla dosažená i 114 km/h). Tak a jsme až nahoře, oblíkli jsme se do kombinéz, teplota vzduchu byla asi 50 °C, blééé. Nahoře jsem si říkala, že tohle bude masakr. Na první jízdu se mě ujala vstřícná empatická mistryně Dasha, takže jsme první jízdu sjely spolu. Hlavně jsem si říkala, že to nesmím napálit hned první jízdu, no nic vymetla sem balíky v levotočce. Dojela jsem dolů vysmátá a ohromená, jaká je to super trať. Dole už na mě čekali kluci, nadšením se překřikovali, jaká byla jejich první jízda. Nastoupili jsme okamžitě do narvanýho vyhřátýho busu a hurá zas nahoru. Takhle jsme projezdili celý den, celkově se jelo 8 jízd, což je dost málo na celý den. Asi ne nadarmo se říká IGSA - It´s great sitting around. Večer se konal riders meeting, kde jsme se dozvěděli, co a jak se bude dít další den.
Ve čtvrtek ráno jsme se opět navlíkli do kombinéz, a vyrazili na kopec. Dopoledne se konaly freeridy a odpoledne v 15hod nás čekala první kvalifikace. První z naší grupy jeli buttboarďáci (classic luge), potom stand up ženy a nakonec chlapi. Fufu nervozitka byla, první kvalifikace první závod. Kluci nahoře mě oblíkli do kombinézy, nasadili rukavičky, políbili mě pro štěstí a hurá do toho. Vršek sem zvládla myslím slušně, ale zradila mě pravotočivá zatáčka, v které jsem nikdy neslítla, za to teď jsem si ji náležitě užila, pěkně jsem se tam vyválela, prkno mi uteklo někam do prďous. Našla sem desku naskočila a jízdu odjela. Postupně odjeli všichni naši, sešli jsme se v kempu, kde jsme si všichni sdělili zážitky z jízdy. Při večerním riders meetingu nám řekli, že v pátek se odjedou druhé kvalifikační jízdy, dále jsme zjistili naše kvalifikační časy. Po shlédnutí jsem se zamyslela, a v hlavě měla cíl pro druhou kvaldu. Tak šup se na to dobře vyspat.
Ajtakrajta!! To byla noc. Celou jsem ji prozvracela, a ráno to šlo i spodem. Fuj. Vstal Čutor, vypadal jak po řádný kalbě, omyl, další zvracející. Všechno špatně. Nadopovali jsme se Endiaronama, Ibalginama a vším možným. Pak jsme na doporučení zdravotního bratra Šéti vypili velký množství vody a šlo to znova pěkně. Naštěstí to do naší kvalifikační jízdy ustálo. Takže jsme se slabý vydali nahoru s tím, že oba tu jízdu musíme odjet mnohem líp než včera. Já si říkala, že nesmím spadnout, takže jistotku. Nahoře jsem se rychle navlíkla do kombinézy a s heslem: Jestli se nepobleju, tak se poseru, jsem odjela celkem slušně druhou jízdu. Zjistili jsme, že nejsme jediní, co mají střevní problémy. Ve startovním poli se pozvracel junior, a hezky označkoval závodní dráhu. My už jsme naštěstí byli celkem v pohodě, ikdyž některé členy posádky se průjem držel celkem pěkně dlouho! Ještě, že jsme na cestu vyžebrali několik balení Endiaronu .
V sobotu se konalo finále. Byl to spíš horší den, strašně se čekalo, než každý z nás přišel na řadu. Dokonce jako ženský jsme měly finále okolo 17hod. Od rána od 9hod jsem bez jídla čekala nahoře, v nechutném vedru až pojedu. Nalila jsem do sebe asi 4litry vody, dala 2 freeridový jízdy a šlo se na věc. Už při volných jízdách jsem cítila, jak mi slábnou nohy. První závodní jízdu jsem podle kval.časů jela s Brianne Davies, Jolanda Vogler, Christine Maier. Dojela jsem třetí, což znamenalo, že pojedu o 5.místo. Druhý start se mi bohužel nepovedl, první vyrazila Kim Edwards, hned v první zatáčce jsem ji předjela, a hned v další zatáčce jsem se vyklopila do balíků. Do cíle jsem dojela za ní, kdyby trať byla o 200m delší tak jí mám, strašně mě to štvalo, měla jsem zapojit mozek. Na rovince bych ji určitě předjela bez problémů, Kim je lehčí a menší. Byla jsem evidentně rychlejší, ale hloupější a taky nohy se mi už od půlky kopce klepaly únavou. V cíli na mě čekali kluci, celý nadšení mě objímali a gratulovali. Dokonce mě odnesli věci. Já se šťastně naštvaná doplazila do kempu a bylo po prvních závodech.
Večerní vyhlášení a párty se prodloužila až do ranních hodin. Já omlácená a totálně vysr. a vyzvracená jsem šla spát. Z vyprávění to byla velkolepá párty plná bahna tance strkanice a alkoholu .
S přáním hodně štěstí a sil do dalších závodů se s námi v neděli rozloučili Crocan, Kokesh, Josh, Pavel, Zoltán, Šéťa, Pokyč, a fanoušci - Mára, Thomas a Eva, kteří se vraceli zpět do ČR.
Videa:
Crocanova práce

Ramón Königshausen Recap
Yvon Labarthe

Daniel Hawes


Tohle je jenom začátek, pokračování příště.

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 vincent vincent | 10. října 2010 v 22:10 | Reagovat

teda... a jakejma pleckama sme se tam dostali tam nenapises jo?:D prej "the rich guys are here with all the bitches...":D

2 Lenna Lenna | 10. října 2010 v 22:56 | Reagovat

[1]: Celou dobu mě svrbily prsty to tam napsat, nechtěla sem, aby všichni věděli s jakou noblesou sme přijeli na první závody :-D

3 vincent vincent | 11. října 2010 v 14:56 | Reagovat

jo j pravda ze to je decanko nabubrely...:D

4 Rudolf Rudolf | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 6:05 | Reagovat

Díky za info, hledám informace, poněvadž co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.:-)

5 lace vintage wedding dresses lace vintage wedding dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 15:00 | Reagovat

Very Interesting Information! Thank You For Thi Blog!.
http://www.threedress.com/

6 short ball dresses short ball dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:28 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama